Close

6 nepříznivých zpráv pro hodnocení příjmů při výpočtu důchodu

Jedním ze dvou parametrů pro výpočet řádného starobního důchodu je osobní vyměřovací základ. Při výpočtu osobního vyměřovacího základu však platí určitá pravidla. Podívejme se na vybraných šest legislativních opatření, které žadatelům o starobní důchod radost nedělají.

Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím vyšší získaná doba pojištění a osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční starobní důchod. Osobní vyměřovací základ je přitom průměrná měsíční mzda v současné hodnotě. Osobní vyměřovací základ se vypočítává z jednotlivých ročních vyměřovacích základů, přičemž jednotlivé roční příjmy se násobí příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci a následně se vypočítá průměrná měsíční mzda.

  1. Hodnotí se příjmy od roku 1986

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 se hodnotí rozhodné příjmy v letech 1986 až 2018. Někteří občané mají v několika posledních letech před odchodem do starobního důchodu vysoké příjmy, ale osobní vyměřovací základ je následně o desítky procent nižší, neboť v začátku pracovní kariéry měli relativně nízké příjmy. Příjmy v prvních letech zaměstnání jsou většinou nižší než po získání dostatečné praxe.

Osobní vyměřovací základ může být nižší než minimální mzda

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 mohou mít někteří žadatelé o starobní důchod osobní vyměřovací základ ve výši jen např. 10 000 Kč. Osobní vyměřovací základ může být nižší než aktuální minimální mzda, záleží na konkrétním průběhu pojištění.  Základními důvody jsou např.: několik nulových ročních vyměřovacích základů, práce na zkrácený úvazek, u OSVČ platba sociálního pojištění v minimální výši.

Počítají se jen příjmy podléhající sociálnímu pojištění

Výši osobního vyměřovacího základu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění. Příjmy nepodléhající platbě sociálního pojištění nemají na výpočet starobního důchodu vliv. Občané mající vysoké příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu či z ostatních daňových příjmů by měli počítat s tím, že osobní vyměřovací základ budou mít nižší, než by v závislosti na příjmech v produktivním věku očekávali.

Příjmy nad 130 796 Kč se nehodnotí

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 se osobní vyměřovací základ redukuje, přičemž k částce nad 130 796 Kč se nepřihlíží. Uvedeným opatřením je nepřímo stanoven maximální starobní důchod, jehož výše závisí na získané době pojištění.

Redukce u osobního vyměřovacího základu nad 14 388 Kč

V první redukční hranici do 14 388 Kč se osobní vyměřovací základ započítává při výpočtu starobního důchodu ze 100 %, v druhé redukční hranici (od 14 388 Kč do 130 769 Kč) se však osobní vyměřovací základ počítá jen z 26 %. Vlivem redukce osobního vyměřovacího základu je při výpočtu starobního důchodu silně zastoupen prvek solidarity, kdy občané s nízkými příjmy mají relativně vysoký náhradový poměr při odchodu do starobního důchodu a občané s vysokými příjmy mají nízký náhradový poměr při odchodu do starobního důchodu. Při výpočtu starobního důchodu je nutné počítat s tím, že čím vyšší osobní vyměřovací základ, tím více klesá životní úroveň odchodem do starobního důchodu.

Rozhodující se hrubá mzda, nikoliv superhrubá mzda

Daň z příjmu fyzických osob se počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance (v souhrnu 34 %). Pro výpočet starobního důchodu jsou však rozhodující dosahované hrubé mzdy.

Zdroj: finance.cz

KAM DÁLE?

Co brát do úvahy, abyste investovali moudře a s očekávaným výnosem

Jednou z největších chyb, kterých se investoři dopouštějí, je fakt, že si neodpoví na základní otázky. Co od svého investování …

28/05/2019
→ číst dále